zahlavi_krajina2

Krajina 2                                                                                                             1  2  3

Pokračování předchozí stránky - fotografie mostů v krajině.

Vilémov u Šluknova

Ocelový příhradový most na trati Rumburk - Dolní Poustevna mezi Mikulášovicemi a Horní Poustevnou. Ve 20. a 30. letech zde byla v provozu řada 313.4, v r. 1935  v Rumburku měli i M 120.3, M 120.4 a 423.0.

1193x889

Žampach

Poutní místo drážních fandů na „Pacifiku“ - pro neznalé: Trať Vrané - Čerčany, úsek Luka pod Medníkem - Jílové u Prahy.  Nejvyšší železniční kamenný most v Čechách - 42 m.

1055x789

Negrelliho viadukt

Tohle určitě taky znají všichni: Už od roku 1850 zde vlaky z Prahy do Kralup překračují Vltavu po výjezdu z Masarykova nádraží (do 1919 Státního, za války Hybernského, 1953-1990 Prahy-střed). Později přibyla Buštěhradská dráha do Chomutova, trať do Mostu a také spojka do Libně. Ve 20. a 30. letech zde bylo možno vidět s rychlíky a osobními vlaky všechny důležité lokomotivní řady (275.0, 375.0, 387.0, 354.0,1,4,6,7, 364.0, 365.0), sloužil však i nákladní dopravě místní i tranzitní (434.0,1,2, 414.0, 524.1 aj.), přetahům nákladních souprav mezi pražskými nádražími, přestavovacím jízdám do výtopny a dílen v Bubnech i posunu na Masarykově nádraží (333.0, 334.5, 324.3, 400.1, 422.0, 414.1, 411.0, 310.0 a mnoho jiných).

Poznámka: Autor si je plně vědom, že do atmosféry 30. let se fotografií z listopadu 2003 bude těžko věrohodně vracet. Proto se omlouvá pravověrným Pražanům, že si dovolil ze svého snímku odstranit trolejové vedení a budovy postavené v novější době. Bohužel zbořené budovy v pozadí na holešovickém břehu už doplnit neuměl... 

1108x815

Most přes Svratku v Brně

Jeden z prvních železničních mostů u nás z r. 1839. Z jižního zhlaví brněnského hlavního nádraží po něm vyjíždějí vlaky do Střelic (směr Jihlava - ve 30. letech lokomotivy 354.1,6,7, a Znojmo - 354.0, 344.0,1)  Břeclavi (275.0, 375.0, 354.6,7, 365.0,1, 344.1, Přerova (354.1,7, 375.0, 434.2, 524.0) a Veselí nad Moravou (354.0,1, 344.0,1). V brněnském uzlu byla už tehdy tranzitní nákladní doprava (s výjimkou vlaků na přerovskou trať) vedena mimo hlavní nádraží, zato sem dobíhala část zátěže určené pro Brno (spěšniny, pošta a potraviny) a zásobování vlastní dráhy. Příslušný posun (i přes most) zajišťovaly desítky let pro Brno typické 313.0. Přes most probíhá už od 20. let také přístavba a odstavování osobních souprav z obou odstavných nádraží buď vlakovými lokomotivami nebo posunujícími zálohami.

822x685

Most přes údolí Polepky

 

Kamenný most mezi Červenými Pečkami a Ratboří na trati Kolín - Ledečko. Z Kolína vyjížděly ve 30. letech na lokálku 422.0 a 423.0.

 

1050x798

Mikulovský viadukt

Příhradový most na moldavské horské dráze v úseku Dubí - Moldava. Trať sloužila až do r. 1945 hlavně k dopravě mosteckého uhlí do Saska a těžké uhelné vlaky vozily stroje 524.2 často i „na tři kotle“, tj. s přípřežemi a postrky, které obstarávaly kromě 524.2 i 414.0 nebo dokonce 403.2, s nimiž se tu v roce 1884 začínalo. Doloženy na Moldavě jsou i 524.1. Stejné stroje vozily i osobní vlaky, ve 30. letech tu ale bylo možno vidět i „torpéda“ 354.0 (vždy na každém konci vlaku jedno, aby se nemuselo cestou do hor v Dubí přepřahat ani otáčet) na lyžařských rekreačních vlacích.

823x805

Kryštofovo údolí

Další kultovní místo příznivců železnic: Viadukt přes Kryštofovo údolí před vrcholovým tunelem u zastávky Novina na trati Liberec - Česká Lípa. V období 1. republiky zde s rychlíky jezdily, jak rostla jejich hmotnost, 354.1 a 7 (obě vozily i osobní vlaky), později 524.1 (!!), 464.0, za války 534.0, Modré šípy M 273.0, M 274.0, M 275.0, na osobácích mohly sloužit také 354.0,4,8, 344.0,1,3, M 130.1, M 242.0, s náklady pak bylo možno vidět snad vše, co kdy v Liberci, České Lípě a Děčíně pro tento účel měli - 413.2, 414.0,1,2, 434.0/2, 524.1,2, 534.0, a to určitě autor nemá všechno zdokumentováno kompletně. Více o historii a provozu viz Zdeněk Šindlauer: Už dlouho nejel žádnej vlak,  vydal r. 1999 -END- Č. Lípa, a od téhož autora Vlakopis lužický, vydal K-report v r. 2004.

1024x800

Smíchovský železniční  most

Pohled z nejklasičtějších, v pozadí jedna všeobecně známá katedrála, před ní most přes  Vltavu v traťovém úseku Praha-hlavní (Wilsonovo, chcete-li) nádraží-Praha-Smíchov, v provozu od roku 1871, v roce 1928 elektrifikováno 1500 Vss, takže většina vlaků měla v čele staropražské elektriky E 467.0, E 465.0, E 436.0, E 423.0 (jejich obrázky má Venca), jen „pařížák“ a výjimečně několik málo dalších rychlíků mělo v těch bohatýrských dobách elektrické trakce u ČSD  privilegium na Smíchově nepřepřahat a v pojednávaných letech mohly mít v čele 275.0, 375.0, možná už i „mikádo“ 387.0, o málo později se tu mohl objevit některý z Modrých šípů M 274.0, M 273.0. Vedla však tudy i čilá nákladní doprava mezi Smíchovem a Vršovicemi.

Podobná poznámka jako k Negrelliho viaduktu: Znalci vědí, že od r. 1971 kotví mezi železničním a Palackého mostem u levého vltavského břehu botel Admirál. Autor se omlouvá jeho příznivcům za vymazání z fotky (ten link má být pro ně malá satisfakce, za kterou opravdu nic neinkasoval). Rybáři na loďkách jsou naproti tomu zcela  nadčasoví a v r. 1930 klidně mohli vypadat stejně jako tihle z listopadu 2003...

1058x798

Kamenný viadukt u Jezernice

Přesněji řečeno jeho část, protože celých 42 oblouků a 415 m mostu bývalé  Severní dráhy císaře Ferdinanda mezi Lipníkem nad Bečvou a Hranicemi na Moravě se v použitém měřítku na monitor prostě nevejde... Mosty jsou vlastně dva, starší z r. 1842 je cihlový a zde ho není vidět, pohled na mladší kamenný pro 2. kolej z r. 1874 je na obrázku. Provoz v období 1. čs. republiky zde zajišťovaly stroje 375.0 a 387.0 s rychlíky, 354.1,6,7 na osobních vlacích, nákladní vlaky vozily 434.0,1,2, 524.0, 534.0, z dob Ferdinandky zde přežívaly ještě i 333.1, 354.5, 365.1.

Poznámka vysoce aktuální: Při výstavbě II. tranzitního koridoru byly oba mosty vzorně zrekonstruovány, jak je ostatně na publikovaném snímku pěkně vidět.  Referát mostařů o této akci včetně podrobných parametrů obou mostů naleznete zde. Autor těchto stránek se znovu dopustil svého oblíbeného zlozvyku a v zájmu napodobení stavu ve 30. letech vymazal z fotografie trolejové vedení.

807x603

Most přes Ohři v Klášterci

Zbudován v r. 1871 při stavbě Buštěhradské dráhy Chomutov - Cheb. Kromě živé nákladní dopravy (ve 20. a 30. letech stroje 434.0,1,2, 524.2, 534.0, 414.0, 413.1, 324.3) byly specialitou této trati karlovarské lázeňské rychlíky. Do zestátnění obou soukromých drah (Buštěhradské a Ústecko-teplické) se přepřahalo v Chomutově a rychlíky byly chloubou lokomotiv obou společností, tj. buštěhradské VIII (ČSD 354.4) a ústecko-teplické If (ČSD 354.8) - obě řady už měly přehřívače páry, což tehdy zdaleka ještě nebylo samozřejmostí. Od zestátnění v r. 1923, a to až do příchodu řady 464.0 r. 1933, s nimi jezdila většinou dvojspřeží chomutovských „vysokých buštěhradek“ 354.444-47 a děčínských lokomotiv 264.4 bývalé Rakouské severozápadní dráhy, později přišly 364.0 a 354.4 pomáhaly na přípřežích. Doplňme ještě „nízké buštěhradky“ 354.425-40 a  standardní stroje 354.1,7 nebo 344.1 pro osobní vlaky, na vlacích Praha - Chomutov - Cheb se používaly 365.0 a v Chomutově tehdy sloužily i 3 již zmíněné stroje 354.8. 

1024x842

Zábradlí

V přiloženém souboru jsou doplňky pro vlastní dotvoření popředí v obrázcích mostů s dolní mostovkou.

      zabradli_trubky        zabradli_profily

(zpět na rozcestník)      (předchozí krajiny)     (malovaná pozadí)      (zpět na úvod)